Akcenta top

Pro konec letošního roku je těžké zůstat optimistou

Pro konec letošního roku je těžké zůstat optimistou
Miroslav Novák
Miroslav Novák

24. 09. 2020

Vyhlídky domácího hospodářského vývoje se po optimistickém létě začínají opět povážlivě horšit. Zatímco ekonomická aktivita ve 3. čtvrtletí začínala po tragickém jaru nabírat slušné obrátky, tak výhled na závěr letošního roku je hodně nejistý. V lepším případě bude HDP ve 4. čtvrtletí mezikvartálně stagnovat, v horším případě HDP opět poklesne. Druhá varianta je momentálně bohužel o něco pravděpodobnější. Důvod je jasný – akcelerující čísla počtu aktivních případů Covid-19 a reakce vlády v podobě zostřování restriktivních opatření.

Rychle rostoucí počet nakažených se však netýká výlučně Česka. Podobný nárůst eviduje i řada dalších evropských zemích. Francie, Španělsko, Nizozemsko, tj. velikostí HDP druhá, čtvrtá a pátá největší ekonomika eurozóny, mají víceméně obdobné problémy. O Spojeném království, které je již jednou nohou mimo EU ani nemluvě. Slušně zatím zvládá situaci Německo, ale za pár týdnů může být i tam situace jiná. Česká ekonomika se tak ve 4. čtvrtletí bude nacházet v pomyslném svěráku – na jedné straně zostřování domácích restriktivních opatření až po extrémní scénář uvalení druhé celonárodní karantény, na straně druhé výrazně se zhoršující vnější ekonomické prostředí. Pro Česko, jako malou otevřenou ekonomiku, toto opravdu nejsou pěkné vyhlídky.

O zvyšujícím se riziku směrem k závěru letošního roku na včerejším zasedání bankovní rady ČNB hovořil i guvernér J. Rusnok, i když se negativní scénář ekonomického vývoje snažil spíše bagatelizovat. Domácí ekonomika se v posledních měsících sice vyvíjela víceméně podle prognózy ČNB, což ale směrem k závěru letošního roku nemá příliš velkou vypovídací hodnotu. Dobré výsledky ze 3. čtvrtletí totiž vůbec nereflektují aktuální vývoj. J. Rusnok dokonce nevyloučil, že se budeme blížit alternativnímu scénáři prognózy z jara, který ČNB představila v květnu a ve kterém počítá s hlubokým poklesem HDP, výraznějším zpomalením inflace na horizontu měnové politiky pod 2 %, kurzem koruny vůči euru nad hladinou 30 CZK/EUR a oproti současnosti s o poznání nižšími úrokovými sazbami. Tento scénář samozřejmě nelze brát dogmaticky. Jednoznačně z něj však vyplývá potřeba dále výrazně uvolnit měnovou politiku, což je však již tzv. standardními nástroji v domácích podmínkách nerealizovatelné.

Co tedy od ČNB čekat na podzim? Na listopadovém zasedání je vysoce pravděpobně, že centrální bankéři sazby sníží, pokud k tomu tedy nedojde na mimořádném zasedání v říjnu. Na rovinu je však třeba říci, že snížení hlavní sazby ze současných 0,25 % na 0,05 % vůbec nic neřeší. ČNB se tak ve 4. čtvrtletí nevyhne minimálně velmi intenzivní diskuzi o dalším uvolnění měnové politiky prostřednictvím tzv. alternativních nástrojů. Ve hře může být kurzový závazek č.2 či nákupy vládních dluhopisů v rámci kvantitativního uvolňování. Naopak záporné úrokové sazby jsou v českém prostředí nepravděpodobné. Hodně v tomto směru napoví nejbližší měsíce.

Do you want to know more about our services and products?
Contact us
+420 498 777 770
AKCENTA CZ
the largest payment institution
in Central Europe
I want to become a client
39.000
clients
20
more than
years of experience
By using this website you consent to the storage and use of cookies. More about the protection of personal data.